.
Na internetových stránkách prý
nemá být moc textu a už vůbec ne nic hlubokomyslného a složitého, naopak se
doporučuje hodně vizuálních prvků. Tady je to naopak. Moje stránky plním texty
a doufám, že některé jsou i hlubší a složitější. Vizuálního tady moc nenajdete
možná i proto, že jsem slepý čili nevidomý.
Život se "zavřenýma očima" mě stále dokola něco učí. Třeba brát věci takové, jaké jsou, žít tady a teď, radovat se z maličkostí a smát se i tomu, čemu se ani moc smát nedá. Co jsem se naučil a co se mi podařilo zformulovat, to předávám v psaném slovu a při nejrůznějších setkáních včetně seminářů a besed.
Rád píšu o drobnostech, ve kterých se potkávají nesourodé a zdánlivě či opravdu nesouvisející věci a pokud se mi to podaří, rád si s nimi s humorem pohrávám. Na stránkách jsou i moje pracovní texty o sociálních službách pro nevidomé, o neziskovkách a o dobrovolnictví. Pokud píšu o slepotě, vyhýbám se jednostranným pohledům, téma nezlehčuju ani nedramatizuju a nedělám z nevidomých chudáky ani hrdiny. Domnívám se, že takové množství různorodých informačních, publicistických a beletristických textů o slepotě nikde jinde nenajdete. A občas píšu o literatuře, o hudbě a rýmovaný humor.
